František Bílek byl český sochař, grafik, malíř a spisovatel, žijící na přelomu 19. a 20. století. Jeho tvorba byla ovlivněna náboženskou mystikou a esoterikou, což se projevilo i v jeho nejvýznamnějším díle, výzdobě Pražského Jezulátka. Bílek vytvořil také řadu soch a reliéfů pro veřejné prostranství, a to nejen v Česku, ale i v Rakousku a Německu. Kromě toho se věnoval i literární tvorbě, zejména poezii a filozofickým esejům. Bílek je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého symbolismu a jeho díla jsou dodnes uznávána jak v Česku, tak i v zahraničí. Jeho nejvýznamnější díla se však nacházejí v Praze, například v Kostele Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, kde vytvořil celou výzdobu.
Kromě sochařství se Bílek věnoval také malbě a grafice. Jeho malby jsou opět plné symbolů a alegorií, přičemž se často věnoval náboženským tématům. Zajímavé jsou také jeho kresby a grafiky, které jsou plné dynamiky a expresivity.
Bílek byl také aktivní v oblasti literatury a filosofie. Zajímal se o esoterismus, mystiku a okultismus a vytvořil řadu literárních děl, které se těmito tématy zabývají. Patří sem například díla „Vzkříšení těla“, „Svět v obrazech“ nebo „Hvězdy nad hlavou“.
František Bílek zemřel v roce 1941 v Praze, ale jeho dílo pokračuje v živé tradici českého moderního umění. Jeho práce ovlivnila řadu dalších umělců a dodnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů české secese a symbolismu.